Ukončení podnikání, část II. Koupě a prodej obchodního závodu.

Ukončení podnikání, část II. Koupě a prodej obchodního závodu.

Dnešní téma je nesmírně zajímavé a je to Koupě a prodej obchodního závodu. Navazuji tak na příspěvek, jehož obsahem byla terminologie při ukončení, utlumení, převodu a dědění podnikání, konkrétně co je firma, podnik, závod, obchodní korporace a obchodní podíl.

Uvažujete o prodeji či koupi obchodního závodu? Zdědili jste závod? Pokud ano, máme pro Vás přehled toho nejdůležitějšího z právní úpravy týkající se obchodního závodu. Pokud máte zájem se dozvědět více bez nutnosti ztrácet čas hledáním relevantních informací v zákonech, je tento příspěvek určen právě Vám.

 

Obchodní závod

Kdo může vlastnit obchodní závod? Obchodní závod může být v majetku jak právnické, tak i fyzické osoby. V zákoně je obchodní závod definován jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který slouží k provozování jeho podnikatelské činnosti[1]. Závod je věc hromadná, jedná se o soubor jmění, což představuje majetek a veškeré dluhy.

 

Tipy k obchodnímu závodu.

  • Závod jako věc hromadná může být předmětem koupě, ale i zástavy, darování, směny nebo pachtu.
  • Závod lze zdědit.
  • Závod může být vložen do základního kapitálu obchodní korporace.
  • Závod je soubor majetku bez právní subjektivity.
  • Vlastníkem závodu je většinou podnikatel. Vzhledem k tomu, že závod lze zdědit, může být vlastníkem závodu i nepodnikatel, ale též nadace nebo ústav.
  • Podnikatel může vlastnit současně více závodů za předpokladu, že se bude jednat o samostatné finanční celky se samostatným účetnictvím.
  • Pokud je vlastníkem závodu akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo, je třeba při nakládání se závodem plnit další zákonné podmínky,[2] například při prodeji to bude souhlas valné hromady nebo členské schůze.
  • V neposlední řadě za škodu, která vznikne z provozu závodu odpovídá provozovatel a má povinnost vzniklou škodu nahradit. Provozovatel závodu může, ale nemusí být současně vlastníkem závodu.

 

Tipy ke koupi závodu.

Na koupi obchodního závodu se uplatní speciální úprava v občanském zákoníku[3]. Obecně též úprava o kupní smlouvě.

  • Ve smlouvě je třeba vymezit, že se skutečně převádí obchodní závod jako samostatná hospodářská jednotka.
  • Prodej jednotlivých částí závodu nebo určitého souboru majetku, který není samostatnou hospodářskou jednotkou, není koupě obchodního závodu.
  • Obchodní závod bude vystupovat jako předmět obchodní transakce, nikoli jako subjekt právního vztahu. Neplést si se státním podnikem, který má právní subjektivitu.
  • Platí vyvratitelná domněnka, že závod je vše, co k němu patří a slouží k jeho provozu.
  • Strany smlouvy mohou některé věci z koupi vyloučit. Například v závodě budou čtyři vozidla, ale převádět se budou jen tři. Je možné vyloučit některou položku závodu, ale nesmí být současně dotčeny základní vlastnosti závodu.
  • Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele včetně práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů. To znamená, že přechází i zaměstnanci.
  • Se závodem přechází též práva a povinnosti ze smluv, které s provozem závodu souvisí. Mohou to být smlouvy na dodávky energií a mnohé další.
  • Dochází k převodu závazků, ale ne automaticky všech, ale jen těch, jejichž povaha to nevylučuje a mají vztah k závodu.
  • Jsou převedeny pohledávky za dlužníky včetně těch, o kterých kupující nevěděl.
  • Oproti pohledávkách přechází na kupujícího jen ty dluhy, o kterých kupující věděl předem nebo je mohl rozumně předpokládat.
  • Co s koupí závodu automaticky nepřechází je obchodní firma.
  • Nepřechází veřejnoprávní závazky jako jsou daně.
  • Nepřechází živnostenská oprávnění, licence a veřejnoprávní povolení, bankovní licence nebo zdravotní povolení.

Tipy ke smlouvě na koupi závodu.

  • Smlouvu uzavírá podnikatel fyzická osoba nebo jeho zástupce (například advokát). U právnické osoby člen statutárního orgánu (jednatel v s.r.o.) nebo jeho zástupce (například advokát).
  • Forma smlouvy není v zákoně upravena, je tedy možná i ústní dohoda. Doporučujeme vždy písemnou formu.
  • Vymezení předmětu koupě by mělo být natolik určité, aby bylo jasné, že se jedná o převod obchodního závodu. Na druhou stranu není třeba vymezovat každou jednotlivou položku, protože to se může i v čase měnit – například skladové položky.
  • Pokud je součástí obchodního závodu nemovitá věc, smlouva na koupi závodu musí být písemná a podpisy stran na jedné listině.
  • Věci, které jsou zapisované ve veřejných seznamech (nemovitosti, práva duševního vlastnictví) je třeba ve smlouvě uvést výslovně.
  • Ve vztahu k zákoníku práce se koupě závodu považuje za převod činnosti zaměstnavatele.
  • Pokud se uvádí seznamy zaměstnanců, pak tak činit s ohledem na ochranu osobních údajů.
  • Účinnost smlouvy o převodu závodu se zpravidla váže k okamžiku uzavření smlouvy. Je možné, aby si strany smlouvy dohodly i jiný okamžik.

 

 Tipy ke kupní ceně.

  • Obvykle je cena ve smlouvě uvedena určitou konkrétní částkou.
  • Je možné do smlouvy vložit pouze způsob, jakým se cena vypočte.
  • Při určení ceny obchodního závodu není třeba znaleckého posudku.
  • Smluvní strany si mohou dojednat cenu volně, dle svého uvážení při využití jakékoli metody oceňování.
  • Nejčastější způsoby oceňování jsou majetková metoda, výnosová metoda nebo tržní hodnota.

 

Tipy k zápisu o předání závodu.

  • Strany smlouvy si mohou, ale nemusí předat závod na základě „zápisu o předání závodu“.
  • Zápis doporučujeme vytvořit, jedná se o jistotu pro obě strany, co vše bylo předáno.
  • Zápis o předání závodu by měl obsahovat též seznam dluhů a věcí zapsaných ve veřejných seznamech. S převodem závodu mohou přecházet i obchodní podíly, nemovitosti, práva duševního vlastnictví a další.
  • Tip na důvěrnost transakce o převodu závodu. Do sbírky listin je možné vložit zápis o předání závodu s odvolávkou na smlouvu o koupi závodu. Nemusí se tak zveřejnit vlastní smlouva o koupi závodu.
  • Tip na přechod nebezpečí škody. Strany si mohou konkrétní okamžik přechodu nebezpečí škody ujednat ve smlouvě.
  • Pokud není okamžik přechodu nebezpečí škody ujednán ve smlouvě, pak přechází z prodávajícího na kupujícího okamžikem předání závodu.

 

Tipy k nabývání vlastnictví.

  • Rozlišuje, zda je či není kupující zapsán ve veřejném rejstříku.
  • Je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu.[4]
  • Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku účinností smlouvy.[5]

 

Tipy k vadám závodu.

  • Prodávající je povinen upozornit kupujícího na vady předmětu prodeje nejpozději v zápise o předání závodu.
  • Strany smlouvy si mohou ujednat, že se vady budou vztahovat i na jednotlivé části závodu.
  • Při posouzení vad se bude vycházet z účelu, pro který si kupující závod koupil, pokud si strany nevymíní jiné individuální vlastnosti.
  • Účel koupě závodu může být různý. Od pokračování v zavedeném podnikání, rozprodání závodu po jednotlivých částech až po sloučení s jinou činností. Častý důvod je získání zákaznických databází. Závod je vadný, pokud nenaplnil účel smlouvy.
  • Kupující by měl vynaložit dostatečnou péči při zjišťování vad a na vady prodávajícího bez zbytečného odkladu upozornit.
  • Při plnění povinnosti oznámit vady zákon rozlišuje dvě lhůty.
  • Subjektivní lhůta je taková, kdy má kupující povinnost vadu oznámit bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit.
  • Objektivní lhůta jsou dva roky od odevzdání věci.
  • Lhůty lze upravit individuálně, jedná se o dispozitivní ustanovení zákona.
  • Individuálně určené lhůty by měly odrážet zájmy obou stran smlouvy.
  • Bez zbytečného odkladu je doba potřená k provedení všech kroků, které jsou nutné k doložení příslušného nároku kupujícího ze zjištěné vady.
  • Doporučuji si stanovit přiměřené lhůty s ohledem na zásadu dobrých mravů. Tj. dostatečně dlouhé, aby kupující mohl posoudit veškeré aspekty předmětné vady a řádně je oznámit.
  • Ve smlouvě si strany mohou ujednat zvláštní podmínky pro určité vady jako je technická dokumentace, znalecké posudky, dopad vady na provoz závodu a další.
  • Do doby odstranění vad není kupující povinen platit tu část kupní ceny, která odpovídá jeho nároku na slevu, pokud by vada nebyla odstraněna.

 

Prodejem a koupí obchodního závodu lze na straně jedné získat finanční prostředky a zhodnotit výsledky své podnikatelské činnosti nebo nabytého dědictví. Na straně druhé může kupující získat závod včetně cenných obchodních databází, práv duševního vlastnictví, vybavení či zajímavých nemovitostí.

Mohu jen dodat, že smlouva o koupi závodu je standardně realizovaným smluvním typem kontraktu v obchodním právu. Vzhledem k rozmanité povaze obchodních závodů není možné vytvořit obecnou šablonu, která by vyhovovala každé koupi obchodního závodu. Vždy doporučuji se poradit a obklopit odborníky již v přípravné fázi. Zejména pak v oblasti ocenění závodu. Věnovat zvýšenou péči při kontraktaci s ohledem na zjišťování vad, způsobu a lhůtám při jejich uplatnění.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

 

[1] § 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

[3] § 2175 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[4] § 2180 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[5] § 2180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Ukončení podnikání, část I.

Ukončení podnikání, část I.

Ukončení podnikání, část I.

Vymezení základních pojmů aneb jak se v tom vyznat.

Firma, podnik, závod, korporace, podíl

 

Ze své praxe vím, že rozhodnutí, jak naložit s podnikáním v momentě, kdy lidé zvažují ukončení, utlumení nebo předání své vybudované podnikatelské činnosti nemusí být jednoduché. Variant je několik a každá má svá specifika.

V naší advokátní kanceláři se setkáváme nejčastěji se společníky ve společnostech s ručením omezeným a s osobami samostatně výdělečně činnými, kteří úspěšně podnikají a mají stejné či obdobné otázky na toto téma.

Jak se rozhodnout a jak postupovat? Ze strany klientů často slýchám: „Prodám, předám firmu za života“.

Abych mohl odpovědět na řadu dotazů s tímto procesem spojeným, je třeba se alespoň elementárně zabývat právní terminologií a osvětlit několik důležitých pojmů.

 

Co je firma?

Lidově se výrazu firma užívá jako synonymum k podniku, závodu, obchodní společnosti, ale i živnosti. V právním světě je obchodní firma upravena v občanském zákoníku[1] a jedná se o jméno (název), pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. U právnické osoby (obchodní korporace) je to její název. V případě obchodní firmy podnikající fyzické osoby to bývá zpravidla jméno[2]. V případě, že se jméno člověka změní, může být i nadále v rámci obchodní firmy užíváno původní jméno. Změna jména se však musí zveřejnit. V neposlední řadě, pokud se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou, než je jeho jméno, musí být zřejmé, že se nejedná o obchodní firmu právnické osoby.

→ Firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Důležitým faktorem je, zdali podniká v rámci obchodní společnosti nebo jako fyzická osoba.

 

Co je podnik?

Podnik byl definován jako hromadná věc, kterou tvoří soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Jedná se o majetek obchodní společnosti jako jsou movité i nemovité věci, obchodní podíly, pohledávky, cenné papíry, ochranné známky a domény, know-how, obchodní firma (jméno), obchodní a pracovně právní vztahy, práva duševního vlastnictví a řada dalších složek. [3]

→ Podnik je definován v obchodním zákoníku, který již není účinným zákonem. Jako výraz se stále používá.

 

Co je závod?

Závod je novým označením pro podnik. Dle občanského zákoníku obchodní závod je organizovaný soubor jmění, které podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co slouží k jeho provozování.[4] Současně závod jako věc hromadná může být předmětem koupě, zástavy, darování, směny či pachtu. Závod lze též zdědit.

Obchodní závod u právnické osoby tvoří prakticky veškeré její jmění. Závod mohou tvořit hmotné věci jako jsou pozemky, budovy, zásoby, ale i nehmotné věci jako jsou práva a závazky. Zásadní je skutečnost, že tyto složky tvoří jeden funkční celek.[5]

→ Obchodní závod u fyzické osoby tvoří majetek a dluhy, které zpravidla slouží k provozování její podnikatelské činnosti.

 

Co je prodej obchodního závodu?

Závod obdobně jako to bylo dříve u podniku je věcí hromadnou. Podmínky pro jeho prodej je upraven v občanském zákoníku[6]. Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Při koupi závodu lze některou ze složek vyloučit, aniž by se tím ztratila vlastnost závodu. Na druhou stranu v rámci prodeje obchodního závodu lze prodat vše najednou, například pozemky včetně budov, strojní vybavení, vozový park, zásoby, závazky a pohledávky atd. Pokud by se prodávala jen část závodu, strany smlouvy si dojednají, které složky budou z prodeje závodu vyloučeny. To však jen za předpokladu, že zbytek závodu neztratí svoji funkčnost. V opačném případě by se jednalo jen o prodej a koupi jednotlivých složek.

→ Prodej závodu jako celku nelze považovat za prodej samotného podnikatelského subjektu. Neznamená jeho likvidaci nebo jeho zánik. Obdobně prodej závodu v rámci existující obchodní korporace neznamená prodej (převod) obchodních podílů nebo akcií.

 

Co je obchodní korporace?

Obchodní korporace jsou obchodní společnosti a družstva.[7] Zakládají se společenskou smlouvou a pokud zákon dovoluje, aby společnost založil jen jeden zakladatel, pak se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny.

→ Obchodní korporace jsou právnické osoby, které se zakládají většinou za účelem podnikání, či jiných důvodů, například nadace a spolky.

Co je obchodní podíl?

Dle zákona podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.[8] Současně každý společník může mít pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci, což neplatí pro kapitálové společnosti a pro podíl komanditisty.

Obchodní podíl je současně v právním smyslu považován za věc, protože je odlišný od osoby a slouží potřebě lidí,[9] konkrétně za věc nehmotnou. Obchodní podíl jako věc může být předmětem vlastnictví. [10]

→ Vlastnictví obchodního podílu je třeba odlišit od vlastnictví obchodní korporace. Obchodní korporace je právnická osoba, ve které lze vlastnit pouze podíl.

 

Co je převod obchodního podílu?

Převodem obchodního podílu získává nový nabyvatel svoji účast jako společník v obchodní korporaci včetně práva a povinnosti. Jedná se o derivátní (odvozený) způsob nabytí podílu v obchodní korporaci. Podmínkou je vůle vlastníka podíl převést. Většinou se jedná o úplatný převod, ale není vyloučen ani bezúplatný převod obchodního podílu.

→ Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je nejčastější obchodně právní změnou. Podmínky převodu pro jednotlivé typy obchodních společností upravuje zákon.[11] Podle formy obchodní korporace jsou i rozdílní požadavky na smlouvu o převodu podílu nebo podmínky, které musí být pro zdárný převod splněny.

 

Závěr.

Vždy je to klient, který se musí rozhodnout, jak chce se svým podnikáním naložit. Důležitým faktorem je, zdali podniká v rámci obchodní společnosti nebo jako fyzická osoba. Nejčastější obchodně právní transakcí je převod obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným, proto na toto téma zveřejníme další příspěvek. Je možné též prodat obchodní závod. Zajímavým tématem, kterým se též budeme zabývat je otázka dědění podnikatelské činnosti.

→ Jinak se bude postupovat při převodu podílů v prázdné obchodní společnosti, jinak ve velké s výrobní povahou a jinak při prodeji závodu. Moje zkušenost je taková, že nejlépe se transakce provádí tehdy, kdy se majitel rozhoduje svobodně a není k převodu nucen vnějšími okolnostmi. Důležité je být připraven a mít pro případného nového majitele relevantní informace z provozní, účetní, finanční, obchodní, či daňové oblasti.  Současný majitel by měl předem znát reálnou cenu závodu nebo obchodního podílu a určit si zdravou míru odpovědnosti, kterou po něm může druhá strana v budoucnu požadovat. Doporučuji transakci nepodcenit a obklopit se odborníky, kteří Vám pomohou a poradí.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

[1] § 423 až 429 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] § 425 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[3] Obchodní zákoník

[4] § 502 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[5] Rozhodnutí NS 20 Cdo 2882/2005

[6] § 2175 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[7] §1 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

[8] § 31 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

[9] § 489 zákon č. 89/2012., občanský zákoník

[10][10] §1011 zákon č. 89/2012., občanský zákoník

[11] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech

Mlčenlivost advokáta

Mlčenlivost advokáta

Každá profese má svá specifika. Moje profese advokáta je mimo jiné založena na úzkém vztahu s klientem. Poskytnout pomoc a hájit jeho zájmy. Vztah je to veskrze důvěrný, protože jako advokát jsem vázán mlčenlivostí. Tato povinnost je zákonná a nedovedu si představit větší prohřešek v profesi advokáta, než je porušení mlčenlivosti. Denně řeším spoustu otázek právě ve vztahu k této povinnosti. Nehovořím jen o situacích týkající se soudních řízení, ale o běžném chodu kanceláře, o e-mailové korespondenci, telefonických hovorech, využívání služeb jiných podnikatelů, práce spolupracujících osob, právních asistentů atd. Stále musí být zajištěna patřičná loajalita s důrazem na důvěrnost informací a dat. To je naše povinnost.

V této souvislosti mě oslovil nález Ústavního soudu, který podpořil význam advokátní mlčenlivosti a přivedl mě k sepsání tohoto příspěvku. Důvěra mezi advokátem a klientem je zela jistě základním stavebním kamenem naší profese.

 

Mlčenlivost advokáta – právní základ

Zákonná povinnost mlčenlivosti advokáta je ukotvena již v samotné ústavě. Nikoli přímo, ale je součástí práva na právní pomoc a spravedlivý proces. [1]  Právo na spravedlivý proces je základním pilířem právního státu a je zřejmé, že bez zajištění mlčenlivosti při poskytování právní pomoci by se toto právo neuskutečnilo.

V zákoně o advokacii [2] je zakotvena povinnost advokáta zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tato povinnost není dotčena ani zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činu a trvá i poté, co je advokát vyškrtnut ze seznamu advokátů. Vztahuje se obdobně na zaměstnance advokáta a na další osoby, které se s advokátem podílejí na poskytování právních služeb.

Mlčenlivost a vztah mezi advokátem a klientem jsou též chráněny unijním právem a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Mlčenlivost advokáta – důvěrný vztah s klientem

Na základě povinnosti mlčenlivosti může vzniknout mezi klientem a advokátem důvěrný vztah. Bez toho, že by mi klient důvěřoval a poskytl veškeré informace, nelze poskytnout kvalitní právní službu a ochranu. Není možné, aby klient měl obavy, že by sdělené informace mohly být použity proti němu samotnému.

Povinnost mlčenlivosti není možné chápat jako výsadu advokáta, nýbrž jako povinnost pro zajištění a realizaci právní pomoci ve normálně fungující demokratické společnosti.[3]

 

Zproštění mlčenlivosti advokáta

Advokáta může zprostit mlčenlivosti pouze klient a po jeho smrti nebo zániku právní nástupce klienta. Musí tak učinit písemně, v řízení před soudem lze zprostit advokáta mlčenlivosti i ústně do protokolu. Advokát je i v takovém případě vázán mlčenlivostí, pokud je z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

Nedávný nález Ústavního soudu[4] podpořil ochranu advokátní mlčenlivosti s tím, že veřejná moc skrze soudy nesmí narušovat zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti a domáhat se svědecké výpovědi advokáta ukládáním pořádkových pokut.

Klient musí být vždy řádně poučen o důsledcích zproštění mlčenlivosti svého advokáta, které pro něho mohou být fatální, což se v daném případě nestalo. Advokát musí mít v takovém případě právo odepřít výpověď.

 

Mlčenlivost – nejen povinnost advokáta

Vedle zákonné povinnosti advokáta uchovat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb má advokát právo odepřít výpověď. Účelem práva odepřít výpověď je logicky naplnění povinnosti mlčenlivosti advokáta.

Advokát chrání zájmy klienta a může být povinnosti mlčenlivosti zproštěn jen na základě svobodné vůle klienta bez nátlaku a nikoliv v tísni. Pokud tomu tak není, je advokát stále povinen zachovat důvěrnost informací.

 

Mlčenlivost advokáta – limity

Úhel pohledu na mlčenlivost advokáta zcela jistě ovlivňuje každodenní praxe advokáta. Zákon [5] nerozlišuje, jaké informace chráněny jsou a jaké již ne. Zcela logicky existují skutečnosti, které jsou veřejné, známé, publikované nebo zcela nepodstatné. Pokud taková skutečnost je sdělena klientem advokátovi, je otázkou, do jaké míry má tato informace důvěrný charakter. Pokud například klient sdělí advokátovi informaci, kterou lze dohled ve veřejném rejstříku či je veřejně prezentována, nelze hovořit o důvěrné informaci.

V běžné praxi je často třeba, aby se advokát uchýlil k teologickému výkladu zákona a hledal účel a smysl zákonného ustanovení povinnosti mlčenlivosti advokáta. Tím je v prvé řadě ochrana zájmů klienta. Obecně známé a nezpochybňované informace lze jen těžko považovat za informace důvěrné, a tudíž chráněné povinností mlčenlivosti, což má pro běžný chod kanceláře též velký význam.

Mlčenlivost advokáta – digitální platforma a umělá inteligence

Množina utajených informací se netýká jen oblasti mluveného či psaného slova či předaných dokumentů, nosičů dat a pod. Advokát musí zajistit řadu opatření, aby byla chráněna i digitální data. Trend modernizace advokacie s sebou nese vysoké požadavky na zavedení organizačních a technických opatření pro zajištění ochrany dat.

V naší advokátní kanceláři jsou data uložena v digitálním archivu. Jsou popsány postupy pro všechny, kteří mají přístup do archivu tak, aby byly zajištěny přísné požadavky na důvěrnost informací, jejich bezpečnost a uchování v čase. Informační systém lze efektivně řídit a kontrolovat zavedením a používáním managementu bezpečnosti informací v souladu s požadavky normy [6]. Naše advokátní kancelář šla cestou certifikovaného systému, který zavedla pro bezpečnost veškerých dat a informací.

Dalším trendem současnosti je využívání různých forem umělé inteligence (AI), který se nevyhnul ani advokacii. Stále tu však bude akcentovat požadavek na ochranu klienta a důvěrnost sdělených informací.  Advokát při využívání AI bude i nadále povinen plnit všechny povinnosti uložené zákonem o advokacii a stavovskými předpisy.[7] Umělá inteligence v jakékoliv formě nemůže být poskytovatelem právní služby ve smyslu zákona o advokacii. Je pouze nástrojem, který advokát může využít v souvislosti s poskytováním právních služeb bez toho, aby byla dotčena jeho odpovědnost advokáta.

Mlčenlivost – versus policejní prohlídky v advokátní kanceláři

Ohledně mlčenlivosti a ochrany důvěrnosti informací panuje určitý názorový střet mezi advokáty a státními zástupci, který se týká zejména policejních prohlídek v advokátních kancelářích. Česká advokátní komora (ČAK) zdůrazňuje, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti.

V případě, že by došlo k domovní prohlídce u advokáta, může advokát umožnit seznámit se s obsahem listin příslušnému orgánu jen se souhlasem zástupce ČAK. Takový zástupce musí být prováděné domovní prohlídce osobně přítomen. Pokud zástupce souhlas s vydáním listin neudělí, řídí se další postup stavovskými a právními předpisy a o vydání rozhodne příslušný soud.

Tento postup se uplatní i v případě tzv. jiných prostor, v nichž se advokacie vykonává, kam patří například datová úložiště advokáta. [8]

Mlčenlivost – versus vinklaření

Pod pojmem vinklaření si představme nabízení, zprostředkování a poskytování právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny.[9] Takové osoby nejsou povinny ze zákona k mlčenlivosti v tom rozsahu, jako je tomu u advokáta. Sdělené informace a poskytnutá data nejsou chráněna.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

Zdroj:

[1] Čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listina základních práv a svobod

[2] § 21 odst.1,3 zákona o advokacii

[3] https://advokatnidenik.cz/2023/02/07/docent-melzer-k-advokatni-mlcenlivosti-a-roli-advokacie-v-legislativnim-procesu/

[4] nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 662/23, ze dne 21.11.2023

[5] zákon o advokacii

[6] ČSN EN ISI/IEC 27001:2014

[7] https://advokatnidenik.cz/2023/09/15/stanovisko-cak-k-vyuzivani-ai-pri-poskytovani-pravnich-sluzeb/

[8] stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. Tpjn 306/2014, ze dne 25.6.2015

[9] § 2 odst. 1 zákon o advokacii

Částečné plnění dluhu

Částečné plnění dluhu

Částečné plnění dluhu 

Dnešní téma se týká uznání dluhu formou částečného plnění. Jak to bývá v našich příspěvcích zvykem, vycházím z konkrétní kauzy, která mě k napsání příspěvku inspirovala. V praxi se setkáváme se situací, kdy dlužník dluh neuzná, ale bez dalšího částečně dluh plní bez vědomí dalších následků. Jaké může mít pro dlužníka částečné plnění důsledky? Co je konkludentní uznání dluhu a v jakém případě k němu dochází?

 

Co je konkludentní uznání dluhu?

Částečné plnění dluhu je jedním z možných způsobů uznání dluhu a je popsán v § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o tzv. konkludentní uznání dluhu[1].  Částečné plnění dluhu má účinky uznání i zbytku dluhu za předpokladu, že lze z okolností soudit, že tímto plněním dlužník zbytek dluhu uznal. Vychází se z předpokladu, že částečné plnění dluhu je projev skutečné vůle dlužníka, pro kterou se dobrovolně a vědomě rozhodl.[2] Tudíž dluh uznává.

 

Co je částečné plnění dluhu?

V případě peněžitého dluhu se jedná o částečnou úhradu bez toho, že by se strany na takovém postupu dohodly, či by takový postup vyplýval z právního předpisu nebo rozhodnutí soudu. Nejčastěji v rámci obchodního styku se jedná o částečnou úhradu faktury nebo částečnou úhradu dluhu vyplývajícího ze smlouvy. Částečné plnění dluhu je třeba odlišit od dílčího plnění dluhu. U dílčího plnění dluhu ke konkludentnímu uznání dluhu nedochází.

 

Co je dílčí plnění?

Nejčastěji je dílčím plněním splátkový kalendář, který vznikl na základě dohody stran, rozhodnutí soudu či jiným způsobem. Obecně lze dílčí plnění popsat jako relativně samostatné a oddělené plnění.[3] Úhradu splátky dle splátkového kalendáře nelze považovat za částečné plnění s účinkem konkludentního uznání dluhu. K tomu by mohlo dojít v případě, že by splátkový kalendář byl zrušen a došlo by k zesplatnění celého zbývajícího dluhu najednou. V takovém případě by částečné plnění dluhu mohlo být považováno za konkludentní uznání celého dluhu.

 

Jaké okolnosti přispívají k domněnce, že dlužník částečným plněním uznal i zbytek dluhu?

Pokud dlužník částečně plní bez toho, že by zpochybňoval zbytek dluhu, a to buď před vlastním plněním či v průběhu částečného plnění, lze se domnívat, že současně uznává celý dluh. Dlužník se chová pasivně.

Uvedu příklad. Firma staví dům na základě smlouvy o dílo. Vystaví fakturu, kterou investor (dlužník) uzná jen částečně a částečně plní. V případě, že by investor nenapadal výši dluhu před samotným částečným plněním či v rámci částečného plnění, lze jeho postoj chápat jako konkludentní uznání celého dluhu.

V případě, že by investor včas napadl výši fakturované částky, kterou neuznává například z důvodu uplatnění vad díla, pak se chová aktivně a částečné plnění závazku nelze automaticky považovat za konkludentní uznání celého dluhu.[4]

 

Kdy nedochází ke konkludentnímu uznání dluhu částečným plněním?

Ke konkludentnímu uznání dluhu částečným plněním nedochází u promlčených pohledávek, pokud není smluvně ujednáno jinak. Též v případě, že k plnění došlo ze strany třetí osoby (jiné osoby než dlužník) pokud dlužník neplní jejím prostřednictvím. Ke konkludentnímu uznání dluhu nedochází ani za předpokladu, kdy inkaso provádí věřitel z dlužníkova účtu.[5]

 

Závěr:

Pokud jste v pozici dlužníka a nesouhlasíte s výši dluhu, je třeba vyvinout aktivitu a s tímto postojem seznámit věřitele. Proti dluhu vznést relevantní námitky, a to pokud možno bez otálení. V případě, že se rozhodnete částečně plnit jen tu část, kterou jako dluh uznáváte, buďte aktivní. V opačném případě částečným plněním uznáváte dluh v celé jeho výši.

Pro dlužníka může mít částečné plnění bez včasných námitek fatální účinky. Námitka učiněná po delším časovém úseku od částečného plnění se může jevit jako účelová a nebude uznána.

Jste-li v podobné situaci, poraďte se s odborníkem. Mějte na paměti, že pokud jako dlužník splníte částečně svůj dluh bez toho, že zpochybníte zbytek dluhu a ani z dalších okolností nevyplyne, že s dluhem v dané výši nesouhlasíte, uznáváte dluh v celé jeho výši.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář:  info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

Zdroj:

[1] § 545, § 546 občanský zákoník; Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než výslovně. Též rozhodnutí NS 21 Cdo 1299/2004

[2] Rozhodnutí NS 29 Odo 1236/2005

[3] Rozhodnutí NS 29 Odo 847/2001, 32 Cdo 1008/2009

[4] Rozhodnutí NS 23 Cdo 1336/2010

[5] Rozhodnutí NS 23 Cdo 405/2013, NS 29 Cdo 749/2007

Advokát JUDr. Ondřej Bečvář-Pf 2024

Advokát JUDr. Ondřej Bečvář-Pf 2024

Milí odběratelé našeho blogu, přátelé, kolegové a klienti.

Konec roku a vstup do toho nového je vždy časem ohlédnout se, bilancovat, ale také se podívat dopředu.

Loňský rok byl pro naši advokátní kancelář rokem mnoha změn. Nejdůležitějším počinem jsou nové kancelářské prostory v Brně, kdy jsme se přestěhovali ještě blíže k centru města. Vše jsme zařizovali s ohledem na příjemný prostor pro klienta i pro nás. A já věřím, že se to zadařilo. Sice máme ještě pár nedodělků, ale jsme přestěhovaní a nově sídlíme v areálu budovy IBC na ulici Příkop 4. Najdete nás v pátém patře.

Jsme advokátní kancelář, která se rozhodla již při svém vzniku pomáhat. I v loňském roce jsme sdíleli s širokou veřejností naše postřehy, praktické rady a zajímavé informace z oblasti práva cestou našeho blogu. A jsme moc rádi, že naše blogová komunita tak sílí a počet odběratelů se neustále zvyšuje. Je to důvod, proč pokračovat i v roce 2024. Žijeme v turbulentní, uspěchané a nelehké době. Jistě to cítí mnozí z nás. Kolem nás začala pracovat umělá inteligence, ale věřte, že konkrétní zkušenosti a konkrétní pomoc Vám ještě nenabídne. Právní servis vyhledává velké množství lidí. Jsme si toho vědomi a máme pro Vás nachystaná zajímavá témata, která budeme na našem blogu v letošním roce publikovat.

V loňském roce se na nás též obrátila řada klientů se svými problémy. Některé kauzy jsou vyřešeny v krátké době, jiné potřebují více času. Portfolio toho, co umíme je na našich webových stránkách. Zastupujeme Vás v různých životních situacích, pomáháme v podnikání, stále častěji sepisujeme obchodní smlouvy nebo revidujeme stávající. Řešíme s Vámi rodinné záležitosti, častými klienti jsou též ti, co potřebují pomoci v oblasti trestního či občanského práva. Využíváte naši advokátní úschovu. Jsme tomu rádi a vážíme si důvěry, kterou v nás vkládáte.

Všem přejeme šťastný nový rok, pevné zdraví a pokud budete potřebovat pomoci, obraťte se na nás.

Za tým advokátní kanceláře JUDr. Ondřej Bečvář.