Vymezení základních pojmů aneb jak se v tom vyznat.
Firma, podnik, závod, korporace, podíl
Ze své praxe vím, že rozhodnutí, jak naložit s podnikáním v momentě, kdy lidé zvažují ukončení, utlumení nebo předání své vybudované podnikatelské činnosti nemusí být jednoduché. Variant je několik a každá má svá specifika.
V naší advokátní kanceláři se setkáváme nejčastěji se společníky ve společnostech s ručením omezeným a s osobami samostatně výdělečně činnými, kteří úspěšně podnikají a mají stejné či obdobné otázky na toto téma.
Jak se rozhodnout a jak postupovat? Ze strany klientů často slýchám: „Prodám, předám firmu za života“.
Abych mohl odpovědět na řadu dotazů s tímto procesem spojeným, je třeba se alespoň elementárně zabývat právní terminologií a osvětlit několik důležitých pojmů.
Co je firma?
Lidově se výrazu firma užívá jako synonymum k podniku, závodu, obchodní společnosti, ale i živnosti. V právním světě je obchodní firma upravena v občanském zákoníku[1] a jedná se o jméno (název), pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. U právnické osoby (obchodní korporace) je to její název. V případě obchodní firmy podnikající fyzické osoby to bývá zpravidla jméno[2]. V případě, že se jméno člověka změní, může být i nadále v rámci obchodní firmy užíváno původní jméno. Změna jména se však musí zveřejnit. V neposlední řadě, pokud se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou, než je jeho jméno, musí být zřejmé, že se nejedná o obchodní firmu právnické osoby.
→ Firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Důležitým faktorem je, zdali podniká v rámci obchodní společnosti nebo jako fyzická osoba.
Co je podnik?
Podnik byl definován jako hromadná věc, kterou tvoří soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Jedná se o majetek obchodní společnosti jako jsou movité i nemovité věci, obchodní podíly, pohledávky, cenné papíry, ochranné známky a domény, know-how, obchodní firma (jméno), obchodní a pracovně právní vztahy, práva duševního vlastnictví a řada dalších složek. [3]
→ Podnik je definován v obchodním zákoníku, který již není účinným zákonem. Jako výraz se stále používá.
Co je závod?
Závod je novým označením pro podnik. Dle občanského zákoníku obchodní závod je organizovaný soubor jmění, které podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co slouží k jeho provozování.[4] Současně závod jako věc hromadná může být předmětem koupě, zástavy, darování, směny či pachtu. Závod lze též zdědit.
Obchodní závod u právnické osoby tvoří prakticky veškeré její jmění. Závod mohou tvořit hmotné věci jako jsou pozemky, budovy, zásoby, ale i nehmotné věci jako jsou práva a závazky. Zásadní je skutečnost, že tyto složky tvoří jeden funkční celek.[5]
→ Obchodní závod u fyzické osoby tvoří majetek a dluhy, které zpravidla slouží k provozování její podnikatelské činnosti.
Co je prodej obchodního závodu?
Závod obdobně jako to bylo dříve u podniku je věcí hromadnou. Podmínky pro jeho prodej je upraven v občanském zákoníku[6]. Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Při koupi závodu lze některou ze složek vyloučit, aniž by se tím ztratila vlastnost závodu. Na druhou stranu v rámci prodeje obchodního závodu lze prodat vše najednou, například pozemky včetně budov, strojní vybavení, vozový park, zásoby, závazky a pohledávky atd. Pokud by se prodávala jen část závodu, strany smlouvy si dojednají, které složky budou z prodeje závodu vyloučeny. To však jen za předpokladu, že zbytek závodu neztratí svoji funkčnost. V opačném případě by se jednalo jen o prodej a koupi jednotlivých složek.
→ Prodej závodu jako celku nelze považovat za prodej samotného podnikatelského subjektu. Neznamená jeho likvidaci nebo jeho zánik. Obdobně prodej závodu v rámci existující obchodní korporace neznamená prodej (převod) obchodních podílů nebo akcií.
Co je obchodní korporace?
Obchodní korporace jsou obchodní společnosti a družstva.[7] Zakládají se společenskou smlouvou a pokud zákon dovoluje, aby společnost založil jen jeden zakladatel, pak se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny.
→ Obchodní korporace jsou právnické osoby, které se zakládají většinou za účelem podnikání, či jiných důvodů, například nadace a spolky.
Co je obchodní podíl?
Dle zákona podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.[8] Současně každý společník může mít pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci, což neplatí pro kapitálové společnosti a pro podíl komanditisty.
Obchodní podíl je současně v právním smyslu považován za věc, protože je odlišný od osoby a slouží potřebě lidí,[9] konkrétně za věc nehmotnou. Obchodní podíl jako věc může být předmětem vlastnictví. [10]
→ Vlastnictví obchodního podílu je třeba odlišit od vlastnictví obchodní korporace. Obchodní korporace je právnická osoba, ve které lze vlastnit pouze podíl.
Co je převod obchodního podílu?
Převodem obchodního podílu získává nový nabyvatel svoji účast jako společník v obchodní korporaci včetně práva a povinnosti. Jedná se o derivátní (odvozený) způsob nabytí podílu v obchodní korporaci. Podmínkou je vůle vlastníka podíl převést. Většinou se jedná o úplatný převod, ale není vyloučen ani bezúplatný převod obchodního podílu.
→ Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je nejčastější obchodně právní změnou. Podmínky převodu pro jednotlivé typy obchodních společností upravuje zákon.[11] Podle formy obchodní korporace jsou i rozdílní požadavky na smlouvu o převodu podílu nebo podmínky, které musí být pro zdárný převod splněny.
Závěr.
Vždy je to klient, který se musí rozhodnout, jak chce se svým podnikáním naložit. Důležitým faktorem je, zdali podniká v rámci obchodní společnosti nebo jako fyzická osoba. Nejčastější obchodně právní transakcí je převod obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným, proto na toto téma zveřejníme další příspěvek. Je možné též prodat obchodní závod. Zajímavým tématem, kterým se též budeme zabývat je otázka dědění podnikatelské činnosti.
→ Jinak se bude postupovat při převodu podílů v prázdné obchodní společnosti, jinak ve velké s výrobní povahou a jinak při prodeji závodu. Moje zkušenost je taková, že nejlépe se transakce provádí tehdy, kdy se majitel rozhoduje svobodně a není k převodu nucen vnějšími okolnostmi. Důležité je být připraven a mít pro případného nového majitele relevantní informace z provozní, účetní, finanční, obchodní, či daňové oblasti. Současný majitel by měl předem znát reálnou cenu závodu nebo obchodního podílu a určit si zdravou míru odpovědnosti, kterou po něm může druhá strana v budoucnu požadovat. Doporučuji transakci nepodcenit a obklopit se odborníky, kteří Vám pomohou a poradí.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Tým advokátní kanceláře.
[1] § 423 až 429 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Každá profese má svá specifika. Moje profese advokáta je mimo jiné založena na úzkém vztahu s klientem. Poskytnout pomoc a hájit jeho zájmy. Vztah je to veskrze důvěrný, protože jako advokát jsem vázán mlčenlivostí. Tato povinnost je zákonná a nedovedu si představit větší prohřešek v profesi advokáta, než je porušení mlčenlivosti. Denně řeším spoustu otázek právě ve vztahu k této povinnosti. Nehovořím jen o situacích týkající se soudních řízení, ale o běžném chodu kanceláře, o e-mailové korespondenci, telefonických hovorech, využívání služeb jiných podnikatelů, práce spolupracujících osob, právních asistentů atd. Stále musí být zajištěna patřičná loajalita s důrazem na důvěrnost informací a dat. To je naše povinnost.
V této souvislosti mě oslovil nález Ústavního soudu, který podpořil význam advokátní mlčenlivosti a přivedl mě k sepsání tohoto příspěvku. Důvěra mezi advokátem a klientem je zela jistě základním stavebním kamenem naší profese.
Mlčenlivost advokáta – právní základ
Zákonná povinnost mlčenlivosti advokáta je ukotvena již v samotné ústavě. Nikoli přímo, ale je součástí práva na právní pomoc a spravedlivý proces. [1] Právo na spravedlivý proces je základním pilířem právního státu a je zřejmé, že bez zajištění mlčenlivosti při poskytování právní pomoci by se toto právo neuskutečnilo.
V zákoně o advokacii [2] je zakotvena povinnost advokáta zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tato povinnost není dotčena ani zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činu a trvá i poté, co je advokát vyškrtnut ze seznamu advokátů. Vztahuje se obdobně na zaměstnance advokáta a na další osoby, které se s advokátem podílejí na poskytování právních služeb.
Mlčenlivost a vztah mezi advokátem a klientem jsou též chráněny unijním právem a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.
Mlčenlivost advokáta – důvěrný vztah s klientem
Na základě povinnosti mlčenlivosti může vzniknout mezi klientem a advokátem důvěrný vztah. Bez toho, že by mi klient důvěřoval a poskytl veškeré informace, nelze poskytnout kvalitní právní službu a ochranu. Není možné, aby klient měl obavy, že by sdělené informace mohly být použity proti němu samotnému.
Povinnost mlčenlivosti není možné chápat jako výsadu advokáta, nýbrž jako povinnost pro zajištění a realizaci právní pomoci ve normálně fungující demokratické společnosti.[3]
Zproštění mlčenlivosti advokáta
Advokáta může zprostit mlčenlivosti pouze klient a po jeho smrti nebo zániku právní nástupce klienta. Musí tak učinit písemně, v řízení před soudem lze zprostit advokáta mlčenlivosti i ústně do protokolu. Advokát je i v takovém případě vázán mlčenlivostí, pokud je z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.
Nedávný nález Ústavního soudu[4] podpořil ochranu advokátní mlčenlivosti s tím, že veřejná moc skrze soudy nesmí narušovat zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti a domáhat se svědecké výpovědi advokáta ukládáním pořádkových pokut.
Klient musí být vždy řádně poučen o důsledcích zproštění mlčenlivosti svého advokáta, které pro něho mohou být fatální, což se v daném případě nestalo. Advokát musí mít v takovém případě právo odepřít výpověď.
Mlčenlivost – nejen povinnost advokáta
Vedle zákonné povinnosti advokáta uchovat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb má advokát právo odepřít výpověď. Účelem práva odepřít výpověď je logicky naplnění povinnosti mlčenlivosti advokáta.
Advokát chrání zájmy klienta a může být povinnosti mlčenlivosti zproštěn jen na základě svobodné vůle klienta bez nátlaku a nikoliv v tísni. Pokud tomu tak není, je advokát stále povinen zachovat důvěrnost informací.
Mlčenlivost advokáta – limity
Úhel pohledu na mlčenlivost advokáta zcela jistě ovlivňuje každodenní praxe advokáta. Zákon [5] nerozlišuje, jaké informace chráněny jsou a jaké již ne. Zcela logicky existují skutečnosti, které jsou veřejné, známé, publikované nebo zcela nepodstatné. Pokud taková skutečnost je sdělena klientem advokátovi, je otázkou, do jaké míry má tato informace důvěrný charakter. Pokud například klient sdělí advokátovi informaci, kterou lze dohled ve veřejném rejstříku či je veřejně prezentována, nelze hovořit o důvěrné informaci.
V běžné praxi je často třeba, aby se advokát uchýlil k teologickému výkladu zákona a hledal účel a smysl zákonného ustanovení povinnosti mlčenlivosti advokáta. Tím je v prvé řadě ochrana zájmů klienta. Obecně známé a nezpochybňované informace lze jen těžko považovat za informace důvěrné, a tudíž chráněné povinností mlčenlivosti, což má pro běžný chod kanceláře též velký význam.
Mlčenlivost advokáta – digitální platforma a umělá inteligence
Množina utajených informací se netýká jen oblasti mluveného či psaného slova či předaných dokumentů, nosičů dat a pod. Advokát musí zajistit řadu opatření, aby byla chráněna i digitální data. Trend modernizace advokacie s sebou nese vysoké požadavky na zavedení organizačních a technických opatření pro zajištění ochrany dat.
V naší advokátní kanceláři jsou data uložena v digitálním archivu. Jsou popsány postupy pro všechny, kteří mají přístup do archivu tak, aby byly zajištěny přísné požadavky na důvěrnost informací, jejich bezpečnost a uchování v čase. Informační systém lze efektivně řídit a kontrolovat zavedením a používáním managementu bezpečnosti informací v souladu s požadavky normy [6]. Naše advokátní kancelář šla cestou certifikovaného systému, který zavedla pro bezpečnost veškerých dat a informací.
Dalším trendem současnosti je využívání různých forem umělé inteligence (AI), který se nevyhnul ani advokacii. Stále tu však bude akcentovat požadavek na ochranu klienta a důvěrnost sdělených informací. Advokát při využívání AI bude i nadále povinen plnit všechny povinnosti uložené zákonem o advokacii a stavovskými předpisy.[7] Umělá inteligence v jakékoliv formě nemůže být poskytovatelem právní služby ve smyslu zákona o advokacii. Je pouze nástrojem, který advokát může využít v souvislosti s poskytováním právních služeb bez toho, aby byla dotčena jeho odpovědnost advokáta.
Mlčenlivost – versus policejní prohlídky v advokátní kanceláři
Ohledně mlčenlivosti a ochrany důvěrnosti informací panuje určitý názorový střet mezi advokáty a státními zástupci, který se týká zejména policejních prohlídek v advokátních kancelářích. Česká advokátní komora (ČAK) zdůrazňuje, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti.
V případě, že by došlo k domovní prohlídce u advokáta, může advokát umožnit seznámit se s obsahem listin příslušnému orgánu jen se souhlasem zástupce ČAK. Takový zástupce musí být prováděné domovní prohlídce osobně přítomen. Pokud zástupce souhlas s vydáním listin neudělí, řídí se další postup stavovskými a právními předpisy a o vydání rozhodne příslušný soud.
Tento postup se uplatní i v případě tzv. jiných prostor, v nichž se advokacie vykonává, kam patří například datová úložiště advokáta. [8]
Mlčenlivost – versus vinklaření
Pod pojmem vinklaření si představme nabízení, zprostředkování a poskytování právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny.[9] Takové osoby nejsou povinny ze zákona k mlčenlivosti v tom rozsahu, jako je tomu u advokáta. Sdělené informace a poskytnutá data nejsou chráněna.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Tým advokátní kanceláře.
Zdroj:
[1] Čl. 37 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listina základních práv a svobod
Dnešní téma se týká uznání dluhu formou částečného plnění. Jak to bývá v našich příspěvcích zvykem, vycházím z konkrétní kauzy, která mě k napsání příspěvku inspirovala. V praxi se setkáváme se situací, kdy dlužník dluh neuzná, ale bez dalšího částečně dluh plní bez vědomí dalších následků. Jaké může mít pro dlužníka částečné plnění důsledky? Co je konkludentní uznání dluhu a v jakém případě k němu dochází?
Co je konkludentní uznání dluhu?
Částečné plnění dluhu je jedním z možných způsobů uznání dluhu a je popsán v § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Jedná se o tzv. konkludentní uznání dluhu[1].Částečné plnění dluhu má účinky uznání i zbytku dluhu za předpokladu, že lze z okolností soudit, že tímto plněním dlužník zbytek dluhu uznal. Vychází se z předpokladu, že částečné plnění dluhu je projev skutečné vůle dlužníka, pro kterou se dobrovolně a vědomě rozhodl.[2] Tudíž dluh uznává.
Co je částečné plnění dluhu?
V případě peněžitého dluhu se jedná o částečnou úhradu bez toho, že by se strany na takovém postupu dohodly, či by takový postup vyplýval z právního předpisu nebo rozhodnutí soudu. Nejčastěji v rámci obchodního styku se jedná o částečnou úhradu faktury nebo částečnou úhradu dluhu vyplývajícího ze smlouvy. Částečné plnění dluhu je třeba odlišit od dílčího plnění dluhu. U dílčího plnění dluhu ke konkludentnímu uznání dluhu nedochází.
Co je dílčí plnění?
Nejčastěji je dílčím plněním splátkový kalendář, který vznikl na základě dohody stran, rozhodnutí soudu či jiným způsobem. Obecně lze dílčí plnění popsat jako relativně samostatné a oddělené plnění.[3] Úhradu splátky dle splátkového kalendáře nelze považovat za částečné plnění s účinkem konkludentního uznání dluhu. K tomu by mohlo dojít v případě, že by splátkový kalendář byl zrušen a došlo by k zesplatnění celého zbývajícího dluhu najednou. V takovém případě by částečné plnění dluhu mohlo být považováno za konkludentní uznání celého dluhu.
Jaké okolnosti přispívají k domněnce, že dlužník částečným plněním uznal i zbytek dluhu?
Pokud dlužník částečně plní bez toho, že by zpochybňoval zbytek dluhu, a to buď před vlastním plněním či v průběhu částečného plnění, lze se domnívat, že současně uznává celý dluh. Dlužník se chová pasivně.
Uvedu příklad. Firma staví dům na základě smlouvy o dílo. Vystaví fakturu, kterou investor (dlužník) uzná jen částečně a částečně plní. V případě, že by investor nenapadal výši dluhu před samotným částečným plněním či v rámci částečného plnění, lze jeho postoj chápat jako konkludentní uznání celého dluhu.
V případě, že by investor včas napadl výši fakturované částky, kterou neuznává například z důvodu uplatnění vad díla, pak se chová aktivně a částečné plnění závazku nelze automaticky považovat za konkludentní uznání celého dluhu.[4]
Kdy nedochází ke konkludentnímu uznání dluhu částečným plněním?
Ke konkludentnímu uznání dluhu částečným plněním nedochází u promlčených pohledávek, pokud není smluvně ujednáno jinak. Též v případě, že k plnění došlo ze strany třetí osoby (jiné osoby než dlužník) pokud dlužník neplní jejím prostřednictvím. Ke konkludentnímu uznání dluhu nedochází ani za předpokladu, kdy inkaso provádí věřitel z dlužníkova účtu.[5]
Závěr:
Pokud jste v pozici dlužníka a nesouhlasíte s výši dluhu, je třeba vyvinout aktivitu a s tímto postojem seznámit věřitele. Proti dluhu vznést relevantní námitky, a to pokud možno bez otálení. V případě, že se rozhodnete částečně plnit jen tu část, kterou jako dluh uznáváte, buďte aktivní. V opačném případě částečným plněním uznáváte dluh v celé jeho výši.
Pro dlužníka může mít částečné plnění bez včasných námitek fatální účinky. Námitka učiněná po delším časovém úseku od částečného plnění se může jevit jako účelová a nebude uznána.
Jste-li v podobné situaci, poraďte se s odborníkem. Mějte na paměti, že pokud jako dlužník splníte částečně svůj dluh bez toho, že zpochybníte zbytek dluhu a ani z dalších okolností nevyplyne, že s dluhem v dané výši nesouhlasíte, uznáváte dluh v celé jeho výši.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Tým advokátní kanceláře.
Zdroj:
[1] § 545, § 546 občanský zákoník; Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než výslovně. Též rozhodnutí NS 21 Cdo 1299/2004
Milí odběratelé našeho blogu, přátelé, kolegové a klienti.
Konec roku a vstup do toho nového je vždy časem ohlédnout se, bilancovat, ale také se podívat dopředu.
Loňský rok byl pro naši advokátní kancelář rokem mnoha změn. Nejdůležitějším počinem jsou nové kancelářské prostory v Brně, kdy jsme se přestěhovali ještě blíže k centru města. Vše jsme zařizovali s ohledem na příjemný prostor pro klienta i pro nás. A já věřím, že se to zadařilo. Sice máme ještě pár nedodělků, ale jsme přestěhovaní a nově sídlíme v areálu budovy IBC na ulici Příkop 4. Najdete nás v pátém patře.
Jsme advokátní kancelář, která se rozhodla již při svém vzniku pomáhat. I v loňském roce jsme sdíleli s širokou veřejností naše postřehy, praktické rady a zajímavé informace z oblasti práva cestou našeho blogu. A jsme moc rádi, že naše blogová komunita tak sílí a počet odběratelů se neustále zvyšuje. Je to důvod, proč pokračovat i v roce 2024. Žijeme v turbulentní, uspěchané a nelehké době. Jistě to cítí mnozí z nás. Kolem nás začala pracovat umělá inteligence, ale věřte, že konkrétní zkušenosti a konkrétní pomoc Vám ještě nenabídne. Právní servis vyhledává velké množství lidí. Jsme si toho vědomi a máme pro Vás nachystaná zajímavá témata, která budeme na našem blogu v letošním roce publikovat.
V loňském roce se na nás též obrátila řada klientů se svými problémy. Některé kauzy jsou vyřešeny v krátké době, jiné potřebují více času. Portfolio toho, co umíme je na našich webových stránkách. Zastupujeme Vás v různých životních situacích, pomáháme v podnikání, stále častěji sepisujeme obchodní smlouvy nebo revidujeme stávající. Řešíme s Vámi rodinné záležitosti, častými klienti jsou též ti, co potřebují pomoci v oblasti trestního či občanského práva. Využíváte naši advokátní úschovu. Jsme tomu rádi a vážíme si důvěry, kterou v nás vkládáte.
Všem přejeme šťastný nový rok, pevné zdraví a pokud budete potřebovat pomoci, obraťte se na nás.
Poslední legislativní změny dohod, konkrétně dohody o provedení práce (zkr. DPP) a dohody o pracovní činnosti se dotkly široké veřejnosti. Jak zaměstnavatelů, tak „zaměstnanců – dohodářů“.
O jaké změny se jedná? Koho se týkají nové povinnosti? Co se od 1. října 2023 mění? A jaké další změny budou v oblasti dohod účinné v roce 2024?
Téma dnešního příspěvku je aktuální i pro naši advokátní kancelář. Jako mnozí i my zaměstnáváme naše praktikanty na DPP. Informace týkající se dohod o provedení práce jsou poplatné i pro dohody o pracovní činnosti.
Jako bonus vkládáme aktualizovaný vzor DPP po novele zákoníku práce od 1.října 2023, který již zohledňuje novou informační povinnost dle § 77a zákoníku práce.
Dohoda o provedení práce
je upravena v § 74, § 75, §77, § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Hlavní pravidla, která platila do konce září 2023 jsou:
jedná se o dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr;
dohoda o provedení práce musela (a nadále bude muset) být uzavřena písemně;
rozsah práce limitován max. počtem 300 odpracovaných hodin za kalendářní rok;
písemné ujednání dohody muselo obsahovat informaci, na jakou dobu se DPP uzavírá, tj. doba určitá či neurčitá; specifikace sjednaného pracovního úkolu; doporučovala se informace o výši odměny nebo její výpočet;
eventuálně další ujednání, která si strany DPP dohodly.
V neposlední řadě dle § 313 zákoníku práce, pokud byla ukončena DPP zakládající účast na nemocenském pojištění, či byl z odměny prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami, má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Další z pravidel týkající se DPP je písemná forma výpovědi nebo okamžitého zrušení zaměstnání.
Výhodou DPP byla skutečnost, že zaměstnavatel nebyl vázán zákoníkem práce v oblasti evidence pracovní doby s výjimkou sledování rozsahu práce max. 300 hodin za kalendářní rok. Pokud odměna nepřesáhla hranici 10.000 Kč za měsíc, nemusí se odvádět sociální a zdravotní pojištění z odměny včetně odvodů za zaměstnavatele. Navíc je možné mít více dohod s výše uvedenými pravidly u více zaměstnavatelů současně.
Přínos zaměstnání na dohody byl pro obě smluvní strany nesporný, a tudíž jsou dohody hojně využívány. Zejména jako varianta zaměstnání pro studenty, rodiče na mateřské dovolené, poživatele důchodů nebo jako přivýdělek k již existujícímu pracovnímu poměru.
Legislativní změny u dohod o provedení práce
Od 1. října letošního roku se zaměstnání na dohody více přibližuje klasickým podmínkám pracovního poměru založeného pracovní smlouvou. Důvody ponechám stranou, spíše se chci věnovat novele zákoníku práce č. 281/2023 Sb. v oblasti DPP včetně dopadů na zaměstnavatele a samotné „zaměstnance – dohodáře“.
Změny u dohod o provedení práce účinné od 1. října 2023
Základní rámec DPP zůstává i nadále stejný. Jedná se o dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr s limitem max. 300 odpracovaných hodin za kalendářní rok bez ohledu na počet dohod u jednoho zaměstnavatele. V součtu se musí „dohodář“ dostat do oněch povolených 300 hodin za kalendářní rok. Stejně tak odměna do 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění včetně odvodů zaměstnavatele.
Co se mění od 1. října u DPP u zaměstnavatele?
Na základě novely zákoníku práce účinné od 1. října 2023 má zaměstnavatel nově informační povinnost.[1] Pokud údaje neobsahuje přímo DPP, je zaměstnavatel povinen zákonné informace podat v písemné formě zaměstnanci nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce. Konkrétně se jedná o následující informace:
název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
bližším označení sjednané práce a místa výkonu práce,
výměru dovolené a o způsob určování délky dovolené,
době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,
postup, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, a o délce a běhu výpovědní doby,
informace o odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
předpokládaný rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3 zákoníku práce,
rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
informace o odměně z dohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z dohody,
informace o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a o označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
informace o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovněprávním vztahem zaměstnance.
Z informační povinnosti je zřejmé, že podoba DPP tak, jak na ni byla široká veřejnost zvyklá skončila.
Jaké další povinnosti zavádí novela zákoníku práce u DPP?
Povinnost předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby. Musí tedy existovat písemný rozvrh pracovní doby, se kterým by měl být zaměstnanec seznámen nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena; je možné se dohodnout se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Nově se bude aplikovat část IV. zákoníku práce týkající se pracovní doby a doby nepřetržitého denního či týdenního odpočinku, poskytování přestávek na jídlo a oddech; zaměstnavateli vzniká povinnost evidovat pracovnídobu „dohodářů“ stejně, jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
Bez náhrady z odměny náleží nově „dohodářům“ právo na pracovní volno v případech překážek na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., nejčastěji ošetření u lékaře, svatba, či pohřeb.
Do limitu 300 odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele (v součtu u jedné či více DPP) se započítávají jen skutečně odpracované hodiny; nezapočítávají se náhradní doby podle 348 odst. 1) zákoníku práce. V praxi to znamená, že se nebude započítávat například doba dovolené či nemoci.
Zavádí se zvláštní informační povinnost vůči „dohodářům“ vysílaných na práci do zahraničí.
Pro odměnu z DPP se nově uplatňuje kompenzace za práci ve svátek, v noci nebo při ztížených pracovních podmínkách podle § 115 až §118 zákoníku práce.
Formálně jsou upravena pravidla pro srážky z odměny; doposud se odvozovaly z právní úpravy srážek z příjmů.
Zavádí se právo „dohodářů“ požádat zaměstnavatele o možnost zaměstnání na pracovní poměr na základě pracovní smlouvy; taková možnost je zaměstnanci dána v případě, kdy je zaměstnán na DPP u zaměstnavatele po dobu delší jak 180 dnů v rámci období posledních 12 měsíců; zaměstnavatel má nově povinnost se k žádosti vyjádřit do jednoho měsíce ode dne doručení.
Právo „dohodářů“ požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíc od doručení výpovědi o důvodech výpovědi v případě, kdy má zaměstnanec za to, že důvodem bylo využití zákonem umožněných práv; zaměstnavatel má povinnost poskytnout odůvodnění výpovědi, a to bez zbytečného odkladu.
V neposlední řadě je třeba zmínit výjimku z obecné povinnosti náhrady nákladů v rámci práce na dálku. Taková náhrada musí být u „dohodářů“ předem sjednána.[2]
Koho se změny týkají?
Změny se týkají jak zaměstnavatelů, tak i „zaměstnanců – dohodářů“.
Změny účinné od roku 2024
Další pravidla pro dohody budou účinné od roku 2024. Pro zaměstnance to bude například placená dovolená v případě, že na ni budou mít ze zákona právo, či nově odvody sociálního a zdravotního pojištění z odměn, kdy rozhodujícím kritériem bude překročení průměrné mzdy v ČR. Konkrétně při překročení 25 % u jednoho zaměstnavatele nebo 40 % u více zaměstnavatelů. To bude mít souvislost s novou povinností zaměstnavatelů registrovat DPP u České správy sociálního zabezpečení a hlásit výši odměn. Zaměstnanci budou mít povinnost informovat zaměstnavatele o všech dalších DPP.
Zcela jistě se budeme tímto tématem zabývat i v příštím roce právě s ohledem na změny, které budou účinné v roce 2024.
Aktualizovaný „Vzor dohody o provedení práce“ po novele zákoníku práce bude možné stáhnout v části vzory.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
[2] Informace jsou čerpány z dokumentu vydaného MPSV: Novinky z oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zavedené zákonem č. 281/2023 Sb., změny účinné k 1. říjnu 2023.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
