Odstupné

od | 22 Srp 2021 | Pracovní právo

Dnešní příspěvek je na téma odstupného a volně navazuje na již zveřejněné příspěvky na téma ukončení pracovního poměru https://www.ak-becvar.cz/ukonceni-pracovniho-pomeru-dohodou/

Co je odstupné?

Odstupné je jednorázový peněžitý příspěvek pro zaměstnance, který má sloužit k překlenutí sociální situace, kdy bez svého zavinění přišel o práci. Je upraveno v ustanovení § 67 a § 68 zákoníku práce https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262#cast2

Kdy náleží odstupné?

Pokud zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr se zaměstnancem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce , jedno, jestli formou výpovědi nebo dohodou. Upozorňuji na to, že v dohodě by měl být uveden důvod ukončení pracovního poměru, aby právní nárok na odstupné byl zřejmý. O jaké důvody se jedná?

  • organizační změny  dle § 52 písm. a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
  • organizační změny dle § 52 písm. b) přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
  • organizační změny dle § 52 písm. c) zaměstnanec se stane nadbytečným z důvodů uvedených v zákoně 
  • zdravotní důvody dle § 52 písm. d) a zaměstnavatel se nezprostil povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, například pokud nebyl úraz způsobem hrubým porušením pracovních a bezpečnostních předpisů ze strany poškozeného 

Je nárok na odstupné při výpovědi ze strany zaměstnance?

Zaměstnanec, který podal výpověď a okamžitě zrušil pracovní poměr nemá nárok na odstupné, ale na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby dle ustanovení § 56 zákoník práce. Je třeba, aby byly naplněny zákonné důvody pro okamžité rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance. Ty jsou dva:

  • nepříznivý zdravotní stav zaměstnance doložený lékařským posudkem; pokud zaměstnavatel neumožnil do 15 dnů od předložení posudku vykonávat jinou vhodnější práci, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr výpovědí
  • zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat, náhradu mzdy nebo platu nebo jejich část do 15 dnů od jejich splatnosti

Je nárok na odstupné při ukončení právních vztahů založených dohodou?

Dohodou je myšlena dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Při jejich ukončení není nárok na odstupné, ledaže by taková možnost byla v dohodě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele sjednána.

Je nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou?

Náleží v případě, že pracovní poměr skončil vzájemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele z některých z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až d) – viz předcházející dotaz: Kdy náleží odstupné?

Jaká je výše odstupného?

Výše odstupného záleží na důvodu ukončení pracovního poměru a délce pracovního poměru u zaměstnavatele. Zákoník práce uvádí minimální násobky. V případě důvodů dle § 52 písm. a) až c) bude odstupné ve výši:

  • jednonásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok
  • dvojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky
  • trojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval alespoň dva roky

Pozor: Stejně tak je důležitá doba předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, pokud mezi předchozím a následujícím pracovním poměrem neuplynula doba více jak 6 měsíců. Doba trvání pracovních poměrů se v takovém případě sčítá. Není tomu v případě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Ukončení pracovního poměru z důvodu § 52 písm. d), jedno jestli výpovědí nebo dohodou, je výše odstupného minimálně dvanáctinásobek průměrného výdělku. 

 Kdy se odstupné vyplácí?

Odstupné má zaměstnavatel povinnost vyplatit zaměstnanci v termínu výplaty mzdy nebo platu nejblíže následujícím po ukončení pracovního poměru. Jinak tehdy, jak se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli.

Co je průměrný měsíční výdělek?

Závazný postup pro zjišťování průměrného měsíčního výdělku je upraven v zákoníku práce v ustanoveních § 351 až § 362. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodné období je předchozí kalendářní čtvrtletí s výjimkou konta pracovní doby.

Co ještě je dobré o odstupném vědět?

Pro nárok na odstupné není důležité, zda-li zaměstnanec nastupuje okamžitě do nového zaměstnání nebo začíná bezprostředně podnikat. Jestli je poživatelem starobního nebo jiného důchodu nebo, že je zabezpečen svým majetkem. Právo na odstupné nemají zaměstnanci, jejichž pracovní poměr zanikl smrtí zaměstnavatele. Stejně tak odstupné nepřísluší zaměstnancům, kterým pracovní poměr skončil fikcí dohody. To je v případě, že soud určil výpověď za neplatnou, ale zaměstnanec neoznámil, že trvá na dalším zaměstnání. Pak je pracovní poměr ukončen fikcí dohody.

Máte-li zájem o naše příspěvky, vložte svůj email a přihlaste se k jejich odběru: https://www.ak-becvar.cz/

Jsme odborníci na pracovní právo. Kontaktujte nás: https://www.ak-becvar.cz/

 

Nejnovější články

Důvěřujte odborníkům

„Neznalost práva nezbavuje odpovědnosti. Znalost však často.“

Stanislav Jerzy Lec