Výživné

od | 22 Lis 2022 | Rodinné právo

Vyřešení otázky výživného se zabýváme v naší advokátní kanceláři poměrně často. V letošním roce došlo k úpravě doporučené výše výživného, která slouží ke sjednocení soudní praxe. Tuto úpravu provedlo ministerstvo spravedlnosti. V dnešním příspěvku je krátce shrnuto, co výživné představuje, jeho význam, zákonná úprava výživného a stanovení výše výživného včetně nové tabulky s doporučenými hodnotami. Příspěvek se zaměřuje na nejčastější formu výživného mezi rodičem a dítětem, kterou řešíme nejčastěji. Pokud potřebujete v této oblasti poradit či zastoupit, můžete se obrátit na naši advokátní kancelář.

Autorkou příspěvku je Jana Vlčková, právní praktikant v advokátní kanceláři JUDr. Ondřej Bečvář.

Výživné. Co je výživné?

Výživné se dá jednoduše definovat jako určitý nárok na splnění vyživovací povinnosti. Taková vyživovací povinnost (jinými slovy alimenty) znamená materiální (tedy finanční) formu pomoci. Není divu, že vyživovací povinnost existuje právě mezi členy rodiny, kteří vůči sobě obvykle mají vztah založený na odpovědnosti a vzájemné podpoře.

Samotný pojem výživné je odvozené od slova výživa. Na tu ovšem nelze nahlížet pouze ve významu zajištění esenciální potravy, nýbrž ve významu širším, a to jako na zajištění potřeb jak hmotných, tak i nehmotných.

Podle toho, mezi kým právo na výživné vzniká, vymezuje zákon jednotlivé druhy:

  • Výživné mezi předky a potomky (rodiči a dětmi)
  • Výživné mezi předky a potomky (prarodiči a vnuky)
  • Výživné mezi manžely
  • Výživné mezi bývalými manžely
  • Výživné mezi registrovanými partnery
  • Výživné mezi bývalými registrovanými partnery
  • Nesezdaný pár – výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce

Tento výčet je zákonem daný taxativně. Nejde si tedy ujednat jakýkoli jiný druh výživného.

 Význam výživného

Výživné slouží k zajištění potřeb osoby, která není schopna se o sebe postarat. V našem případě se jedná o dítě. To není schopno si samo nahrazovat potřebné náklady na život. Shrnu-li to, povinná osoba mající vyživovací povinnost je tedy každý rodič. Oprávněnou osobou, která má na výživné nárok je jejich dítě.

Zákonná úprava výživného

Do r. 2013 se právní úpravou vyživovací povinnosti zabýval zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, nicméně po jeho zrušení je nutné zákonnou úpravu hledat jinde, a to v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Konkrétně v části druhé, hlavě II, § 910 a násl. Nelze však opomenout § 196 a násl., ve kterých lze najít postup v případě, že někdo své vyživovací povinnosti zanedbá.

V případě, že rodič k dítěti neplní vyživovací povinnost, má toto nezaopatřené dítě nárok na náhradní výživné, které je poskytováno a hrazeno státem. Takovýto stav pak upravuje speciální zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném.

Nově také Ministerstvo spravedlnosti představilo webové stránky, kde lze najít podrobné informace o výživném, rovněž jako užitečné nástroje k určení jeho výše (kalkulačka, nová tabulka doporučené výše výživného). Mimo to slouží jako přehledný průvodce soudním řízením o výživné. Můžete jej dohledat na adrese: Výživné – MSp (justice.cz).

Postup soudů při určování výživného

Výše výživného nemá v českém právním řádu žádnou minimální ani maximální hranici, pro její stanovení je tedy stěžejní buď dohoda partnerů, nebo soudní rozhodnutí.

Ideální je situace, ve které se podaří dosáhnout mimosoudní dohody o výživném mezi oprávněným (nezletilého zde zastupuje typicky orgán sociálně právní ochrany dětí) a povinným. Pokud se ale takové dohody nedosáhne, může kterákoli ze stran podat návrh na určení výživného.

V případě rozvodu soud manželství nerozvede dříve, než rozhodne o poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu manželů, jakož i určení výživného. I v případě rozvodu se lze dohodnout, dohodu o výživném nicméně musí schválit soud.

Soud dále o výživném rozhoduje zejména tehdy, když rodiče nezletilého dítěte nežijí spolu a na výši výživného se nedohodnou sami. Pak také v případě, že rodiče spolu sice žijí, ale jeden z nich tu svou vyživovací povinnost k dítěti neplní.

Stanovení výše výživného a jeho splatnost

Soud při posuzování a stanovení výše výživného zohledňuje dvě hlediska. Pro první z nich zpravidla platí, že životní úroveň dítěte má být shodná s životní úrovní jeho rodičů. Druhým hlediskem jsou následně odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), stejně tak jako schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodičů. Platí, že první hledisko má při určování výše výživného prioritní význam.

V případě, že to majetkové poměry rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor. Nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti má právo na výživné i pokud samo vlastní majetek, ale zisk z tohoto majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti k jeho výživě nepostačuje.

V případě, že osoba povinná z vyživovací povinnosti soudu řádně neprokáže konkrétní náležitosti potřebné pro zhodnocení jeho majetkových poměrů (např. příjmy), nebo soudu neumožní zjistit další skutečnosti důležité pro učinění rozhodnutí zákon stanoví, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek životního minima.

Výživné lze přiznat ode dne zahájení řízení. Lze jej ale požadovat i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let do minulosti od téhož dne.

Výživné se platí v pravidelných intervalech a je splatné měsíc dopředu. Existují však i speciální případy, kdy je možné ujednat si jinou než měsíční splatnost. Takové ujednání nicméně nesmí být v rozporu s potřebami dítěte. Platí, že výživné není možné poskytnout celé najednou a jednorázově. Výživné vždy přechází do vlastnictví dítěte.

Nová tabulka určování výživného

Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo webové stránky, které se výživnému věnují. V rámci nich je také možné najít přehlednou tabulku pro stanovení výživného. Je nutno podotknout, že tabulka nemá žádný právně závazný charakter, nýbrž pouze doporučující.

Doporučující tabulka pro stanovení výše výživného ale není žádnou novinkou. Ministerstvo spravedlnosti již jednu vydala v roce 2010. Hlavním smyslem jejího vzniku pak byla snaha o sjednocení soudní rozhodovací praxe.

Nová tabulka vznikla na základě provedené analýzy z r. 2021, která zjišťovala, v jaké výši je výživné určováno v rozhodovací soudní praxi a co má na jeho výši vliv. Výsledek analýzy byl porovnán s tabulkou z r. 2010, která byla na základě ní shledána jako neaktuální. Rozdíl je především ve snaze ještě více zohlednit individuální situaci rodičů (např. podílení se rodiče na výchově dítěte apod.).

Tabulka a manuál k jejímu užití najdete na následujícím odkazu: Doporučující tabulka výživného a manuál k ní – Výživné – MSp (justice.cz).

Níže si tabulku můžete prohlédnout:

Etapa Věk dítěte (zpravidla) 1 vyživovací povinnost 2 vyživovací povinnost 3 vyživovací povinnost 4 vyživovací povinnost
Předškolní věk 0-5 let 14 % 12 % 10 % 8 %
I. Stupeň ZŠ 6-10 let 16 % 14 % 12 % 10 %
II. Stupeň ZŠ 11-15 let 18 % 16 % 14 % 12 %
SŠ a vyšší vzdělávání 16 a více let 20 % 18 % 16 % 14 %
 

 

 

Kontrolní částka

 

 

Pevná spodní hranice

66 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) 55 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) 50 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší)

 

V případě, že chceme tabulku správně použít, doporučuje ministerstvo následovat následujících 6 kroků:

  1. Určení čistého příjmu povinného – je nutno zahrnout veškeré příjmy povinného (např. i příjmy z pronájmu), je třeba provést vyhodnocení období alespoň 12 předešlých měsíců a výdělky za jednotlivé měsíce sečíst a zprůměrovat
  2. Přiřazení životní etapy dítěte – v tabulce jsou etapy děleny primárně dle stupňů v zdělávání, věk dítěte je nastíněn pouze orientačně
  3. Zohlednění počtu vyživovacích povinností rodiče – zohledňují se vyživovací povinnosti vůči všech jeho dětem, započítává se i to dítě, kterému výživné vyčíslujeme -> dané sloupce se protnou, čímž dojde k určení procentuálního podílu z průměrného čistého měsíčního příjmu
  4. Zohlednění míry péče a styku s dítětem – s vyšší mírou faktického zapojení se jím poskytovaná částka snižuje
  5. Zjištění tzv. kontrolní částky – tu lze stanovit dvěma způsoby: procentem z příjmu/pevnou spodní částkou, tato částka slouží zejména v situacích, kdy je výše výživného s ohledem na konkrétní situaci příliš vysoká
  6. Případná možnost korigovat výsledek pomocí kontrolní částky

Tento postup je přesněji a konkrétněji uveden právě v manuálu k použití tabulky, který je dostupný ke stažení na adrese:

Doporučující tabulka výživného a manuál k ní – Výživné – MSp (justice.cz)

 

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletters. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

Nejnovější články

Nahrávané hovory

Nahrávané hovory

Nahrávané hovory. Právo na přístup k nahrávanému hovoru. Kdy zažádat o kopii hovoru? 602 slov, délka čtení do 5 minut.

Důvěřujte odborníkům

„Neznalost práva nezbavuje odpovědnosti. Znalost však často.“

Stanislav Jerzy Lec