Pořízení pro případ smrti.

Odkaz jako pomsta dědicům?

 

Navazuji na náš dříve publikovaný příspěvek na téma darování pro případ smrti https://www.ak-becvar.cz/darovani-pro-pripad-smrti/, který se setkal s velkým zájmem. V minulosti nás kontaktoval čtenář, který měl faktickou poznámku k darování pro případ smrti v případě takto darovaného vozidla s tím, že k přepisu vozidla jsou potřebné obě strany, tedy stávající a minulý vlastník. Proto, dle jeho mínění, není možné vozidlo jako předmět darováním pro případ smrti uskutečnit.

Pro pochopení celé transakce je třeba vyjasnit jednotlivé pojmy dědického práva, jako je pořízení pro případ smrti, odkaz a jeho vztah k darování pro případ smrti.

Co je „pořízení pro případ smrti“?

Pořízení pro případ smrti, jinak též testamentární dědická posloupnost je posloupnost v případě dědění na základě vůle zůstavitele, nejčastěji na základě sepsané závěti. Po smrti zůstavitele se nedědí automaticky ze zákona podle dědických tříd, ale dle přání zůstavitele sepsaného v pořízení pro případ smrti.

Co vše může být „pořízením pro případ smrti“?

Může to být učiněná závěť, dědická smlouva či dovětek. Ale též listina o vydědění, nebo listina o odvolání pořízení pro případ smrti a listina o odvolání vydědění. Pořízení pro případ smrti musí být učiněno osobně zůstavitelem. Není připuštěna žádná forma zastoupení. V rámci pořízení pro případ smrti může zůstavitel zřídit tzv. odkaz.

Co je „odkaz“?

Odkaz dle občanského zákoníku představuje zřízení pohledávky pro odkazovníka vůči dědicům, kde pohledávka může mít formu peněžitou nebo věcnou. Jinak řečeno, odkazem zůstavitel (ten kdo odkazuje) přikazuje dědicům, aby určité osobě vydali z dědictví určitou věc nebo zřídili nějaké právo.

• Pokud zůstavitel zřídí v rámci pořízení pro případ smrti odkaz, pak nařídí určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu. Podstatou odkazu je získání pohledávky nebo zřízení určitého práva vůči dědicům. Odkazovník není dědicem, předmět odkazu nenabývá děděním.

Odkaz lze učinit cestou závěti, dědickou smlouvou nebo dovětkem s tím, že zákon připouští i darování pro případ smrti jako „nestandardní zřízení odkazu“. Svým obsahem se darovací smlouva týká pořízení pro případ smrti, nicméně není zde stanovena stejná forma jako pro standardní pořízení pro případ smrti, což může vést ke sporům o právo na takto zřízený odkaz.

V případě darování pro případ smrti musí dárce sepsat darovací smlouvu, ve které si stanoví, zdali může za svého života dar odvolat, či nikoli, tzv. odvolací podmínku. V případě, že si dárce v darovací smlouvě ponechá právo na odvolání daru a naplní se odkládací podmínka smrtí dárce, pak se považuje darovací smlouva za odkaz ve prospěch obdarovaného a situace se řídí právní úpravou dle § 1594 a násl. občanského zákoníku. Taková darovací smlouva se stává dalším typem pořízení pro případ smrti a je titulem pro vznik práva odkazovníka na vydání odkazu.

• Darování pro případ smrti se považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal v darovací smlouvě práva dar odvolat.

Kdo je „odkazovník“?

Odkazovník je osoba, v jejíž prospěch byl odkaz zřízen a má právo na nabytí majetku z pozůstalosti bez toho, že by tato osoba přímo vstupovala do majetkových práv a povinností zůstavitele. Tedy jinak než děděním. Odkazovník není dědic. V případě darování pro případ smrti je odkazovníkem obdarovaný. Ten je na základě sepsané darovací smlouvy informován přímo dárcem o předmětu odkazu (daru).

Kdy je „odkaz“ řešen?

Odkaz může být řešen v rámci řízení o pozůstalosti. Zákon (§ 7 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) umožňuje, aby byl odkazovník v určité fázi řízení přizván jako účastník řízení o pozůstalosti, kdy se bude řešit jeho pohledávka vůči dědici a rozhodovat o vyrovnání splatných odkazů. Soud povolí disponovat věcí, která je předmětem odkazu, a to formou usnesení ještě před skončením řízení, k převodu vlastnického práva dochází předáním a převzetím věci.

Pokud se vrátím k otázce položené na úvod tohoto příspěvku, tak lze uvést, že darováním pro případ smrti lze převést vlastnické právo k vozidlu, pakliže jsou naplněny podmínky pro odkaz. Dle mého názoru titulem pro převod vlastnictví je až právní jednání osoby odkazem obtížené a akceptované osobou oprávněnou. Tedy předáním a převzetím věci.

Předpokládám, že ke zdárnému přepisu vozidla by se musel dostavit odkazovník se soudním usnesením v rámci kterého se povoluje disponovat s vozidlem před skončením řízení o pozůstalosti. Nevylučuji ani přítomnost dědice jako osoby obtížené odkazem. Vycházím z doktrinální literatury v rámci které odkazovníkovým předchůdcem není zůstavitel, nýbrž osoba obtížená.

Praxe.

V praxi se s darováním pro případ smrti lze setkat spíše ojediněle a dle doktrinální literatury se jedná spíše o pozůstatek feudálního práva. Obecně institut odkazů není hojně využíván. Důvodem může být i to, že pokud je odkázaná věc součástí pozůstalosti, je aktivem pozůstalosti, a to v ceně obvyklé a zvyšuje tak hodnotu pozůstalosti a odměnu notáře. Mnohem častěji zůstavitel daruje věc za života, o čemž pojednává jeden z našich minulých příspěvků https://www.ak-becvar.cz/darovani-nemovitosti-za-zivota/.

Někdy se odkaz může jevit jako “pomsta” dědicům 😊.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář:  info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://www.ak-becvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletters. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

Zdroj:

Fiala, R., Drápal, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§1475-1720). Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2022,

Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2017

Svoboda, J., Klička, O. Dědické právo v praxi. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2023